Vitamíny a minerály

Antivitaminy (nebo-li Antagonisté vitamínů) jsou přirozené nebo syntetické látky, které ruší funkci nebo absorpci vitaminů. V širším pojetí lze do skupiny antivitaminů zařadit tři skupiny látek:

• enzymy, které štěpí vitaminy na neúčinné sloučeniny,
• látky, které tvoří nevyužitelné komplexy s vitaminy
• sloučeniny strukturálně podobné, které mohou zastupovat vitaminy v enzymových systémech za vzniku sloučenin, které nevykazují vlastnosti enzymů.

syntetické látky
Žádný vitamin není vhodně využíván, pokud je organismus pod stresem. Všechny léky jsou vážnými producenty stresu.

1) aspirin
Interferuje s trávicími procesy a může způsobovat krvácení žaludku. Narušuje srážlivost krve a snižuje schopnost buněk absorbovat glukózu. Způsobuje ztrátu většiny nutričních faktorů a vede zvláště k vysokým ztrátám vitaminu C a vitaminů skupiny B, dále minerálních látek vápníku a draslíku.

2) diuretika
Předepisují se za účelem snižování hmotnosti a snižování tlaku ze zadržovaných tekutin. Způsobují ztrátu především vitaminů B-skupiny a vitaminu C, popř. jiných a dále minerálních látek draslíku a hořčíku.

3) laxativní prostředky
Všechny laxativní prostředky, včetně bylinných preparátů, jsou antagonisté vitaminů. Minerální olej je pravděpodobně nejvíce poškozujícím laxativním prostředkem. Absorbuje vitamin A a karoten a jiné v tuku rozpustné vitaminy (D, E, K). Absorbuje také vápník a fosfor a odvádí je z těla.

4) antibiotika/léky zamezující trombóze
Potřeba vitaminu K je velmi malá a deficit je velmi nepravděpodobný, protože se vitamin K vyskytuje v řadě běžně konzumovaných potravin rostlinného původu a syntetizují ho bakterie v trávicím traktu. Aplikací antibiotik se potlačuje růst bakterií a následně syntéza vitaminu K. Antagonisty (nebo-li Antivitamín) vitaminu K jsou také léky, které se aplikují k zamezení trombóze.
 
5) orální antikoncepce
Antikoncepční léky jsou antivitaminy zvláště vitaminu B: riboflavinu (B2), pyridoxinu (B6), kobalaminu (B12) a kyseliny listové. Estrogen v orální antikoncepci je také antagonista vitaminu E.
 
Přirozené látky

1) antithiaminové sloučeniny
Jsou obsaženy v “mung beans”, rýžových slupkách, červené řepě, růžičkové kapustě, semenech pohanky a některých bobulovinách. Uvádí se, že některé bioflavonoidy, např. kvercetin a rutin inaktivují thiamin. V rybách a korýších byla zjištěna thiamináza, avšak v rybách se vyskytuje pouze ve vnitřnostech, které se běžně nekonzumují. Thiamin (vitamin B1) je potřebný pro normální funkci nervového systému, svalů a srdce. Deficit vede k onemocnění beriberi, jehož symptomy jsou: slabost, ztráta chuti, podrážděnost, mravenčení v těle, špatná koordinace rukou a nohou, bolest svalů.
 
2) avidin
Jde o protein obsažený v syrovém vaječném bílku, který váže biotin. Biotin je potřebný pro buněčný růst a pro produkci mastných kyselin. Biotin rovněž hraje hlavní úlohu v metabolismu sacharidů a proteinů a je esenciální pro správné využití vitaminů skupiny B. Biotin přispívá ke zdraví kůže a vlasů, může hrát úlohu v prevenci ztráty vlasů. Konzumace syrových vajec ve velkém množství po dlouhou dobu může přispívat k deficitu biotinu. Tento problém nenastává, pokud se konzumují tepelně upravená vejce, která jsou dobrým dietetickým zdrojem biotinu.
Některé symptomy deficitu biotinu jsou: deprese, letargie, ekzémy, dermatitida, anorexie, nauzea, zvracení, zánět jazyku a bolest svalů.
 
3) antinutriční faktory sóji
Syrové sójové boby obsahují řadu antinutričních faktorů, které vykazují antivitaminovou aktivu vůči vitaminu: A, B12, D, E a K. Jejich účinek se opracováním sóji snižuje. Syrová sója je antikoagulant (zamezuje strážení krve). Antikoagulační účinky nelze zvrátit aplikací vitaminu K. Přisuzují se antitrypsinové aktivitě. Trypsin je enzym, který je nezbytný k trávení bílkovin. Trypsin dále zajišťuje, aby se asimiloval vitamin B12. Blokováním trypsinové aktivity zvyšuje sója potřebu vitaminu B12 a aktuálně zvyšuje deficit vitaminu B12.
Syrová sója obsahuje enzym lipoxygenázu, který oxiduje a rozrušuje karoten. V sójovém izolátu byl rovněž identifikován faktor, který snižuje absorpci karotenu.
Tepelně neopracovaná sója nebo izolovaná sójová bílkovina způsobuje křivici u krocanních mláďat, kuřat a prasat. Existuje domněnka, že za tento účinek může být zodpovědný fytát.
Prokázalo se, že izolovaná sójová bílkovina zvyšuje u kuřat požadavky na a-tokoferol. Tento efekt nebyl dosud vysvětlen, ale předpokládá se, že ho mohla způsobovat oxidáza a-tokoferolu, která je přítomná v sóji.
 
4) některé nápoje
Alkoholické nápoje jsou antagonisté thiaminu a ostatních vitaminů skupiny B.
Při nadměrné konzumaci kávy se může vyskytnout deficit inositolu, biotinu a thiaminu.
 
Technologický proces antivitamínů
Jestliže se konzumuje rafinovaný cukr nebo vysokovymletá mouka, specificky se tělu odčerpává příjem vitaminu B1, B2, biotinu, cholinu a niacinu, tj. faktorů, které byly obsaženy v cukrové řepě, cukrové třtině a obilném zrnu před rafinací.
Jako antagonisté vitaminu A, D, E a biotinu působí žluklé tuky.
Dusitany, které se používají při výrobě masných výrobků vedou v žaludku k tvorbě nitrosaminů a následně k vyčerpání vitaminu A. 

Látky znečišťující půdu, vzduch a vodu/kouření
Všechny polutanty životního prostředí se považují za antagonisty vitaminu C. Např. ve vzduchu především ve městech působí jako antivitaminy: oxid uhelnatý, uhlovodíky, olovo, ozon, oxid siřičitý a oxid dusičitý. Vyčerpávají se vitaminy A a C, popř. vitamin E (tj. antioxidační vitaminy). Jedna cigareta odčerpává z těla až 35 mg vitaminu C (také vápník a fosfor).
 
Faktory způsobující stres
Extrémní horko nebo chlad, chirurgické zákroky, emoční výbuchy způsobují stres pro organismus. Dochází k vyčerpání vitaminů skupiny B, proteinů a minerálních látek.

Žádné riziko:
Vitamín B1, B2, B12, biotin, kyselina pantotenová a beta-karoten.

Malé riziko při překročení nejvyššího tolerovaného příjmu:
Vitamín B6, C, D, E, kyselina listová a niacin.

Potencionální riziko při nadměrném příjmu:
Vitamín A a beta-karoten u kuřáků.

(Byla použita dostupná literatura a poslední vědomosti lékařství, v žádném případě neberte tabulku jako hlavní rozhodovací informaci a vždy se informujte u svého lékaře)

D vitamin ( kalciferol ) – označovaný za “kostní policii“. Z chemického hlediska jde o hormon, který se tvoří v našem těle, pokud kůži vystavíme ultrafialovému záření ze slunečního světla. Je nepostradatelný pro vstřebávání vápníku fosforu, tvorbu kostí a zubů. Zklidňuje nervy, odstraňuje z těla jedovaté látky ( olovo ), posiluje imunitní systém. Podle nejnovějších zjištění může chránit před některými druhy rakoviny ( tlustého střeva ). Při nedostatku mj. vypadávají zuby, objevují se nervové poruchy, svalová slabost, rozčilení.

Zdroj: tuňák, losos, olejovky, rybí tuk, játra, mléko, houby, avokádo a žloutek.

A vitamin (retinol) – přezdívaný “studna mládí” – pomáhá v boji proti nachlazení, chřipce, infekcím močového a trávicího systému. Je důležitý pro dobrý zrak (název retinol je odvozen od retiny – oční sítnice), obnovu buňěk, svěží kůži (i při slunění), zdravé sliznice. Podporuje hojení ran, popálenin a vředů. Pomáhá při tvorbě zubů a kostí. Nedostatek se projevuje mj. lámavostí nehtů, suchými vlasy, šeroslepostí, kožními vyrážkami.

Zdroj: játra, špenát, mrkev, zelená kapusta, dýně, rajčata, meruňky, paprika, vaječný žloutek, máslo.

Vitamin C (kyselina askorbová) – tzv. “tělesný strážce” – chrání před předčasným stárnutím, vyhlazuje vrásky. Má kladný vliv na nervy, obranu proti nemocem, stabilní psychiku. Je potřebný k tvorbě kolagenu – bílkoviny nezbytné pro zdravé dásně a zuby, kosti, chrupavku a kůži. Pomáhá absorbovat z potravy železo. Urychluje hojení ran. Chrání proti některým formám rakoviny a srdečním chorobám. Působí jako výrazný antioxidant. Nedostatek poznáme mj. podle křečových žil, hemeroidů, nachlazení, únavy, poruch spánku, špatných dásní.

Zdroj: citrusové plody a další čerstvé ovoce, zelenina, brambory, černý rybíz, kiwi a jahody.

Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Je citlivý na teplo a vysoce citlivý na oxidaci. Jeho přesný chemický název je kyselina L-askorbová neboli L-enantiomer (optický izomer, optický antipod) kyseliny askorbové, její sumární vzorec je C6H806. Chemicky byl vitamín C poprvé izolován v roce 1928 maďarským biochemikem, laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1937 Albertem Szent-Györgyim, tehdy pod názvem kyselina hexuronická. O čtyři roky později, v dubnu 1942, Charles Glen King z Pittsburghské univerzity dokázal, že se jedná o stejnou chemickou látku, která je obsažena například v ovoci a zabraňuje kurdějím (nezávisle na něm a přibližně ve stejné době k tomuto objevu dospěl i Albert Szent-Györgyi). Sir Walter Norman Haworth z Birminghamské univerzity, držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 1937, dokázal jako první vypracovat přesnou chemickou strukturu vitamínu C a vyrobit ho syntetickou cestou.

Vitamín C v přírodě

Většina zvířat a rostlin si syntetizuje tento vitamín sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Na celém světě se tak nedokáže přirozenou cestou zásobovat vitamínem C pouze člověk, některé druhy primátů, morčata, indický netopýr, mezi ptactvem pak červení bulbulové a z vodní říše pstruh duhový a losos. Tento poznatek vedl některé vědce k závěru, že neschopnost přirozené produkce vitamínu C je genetický defekt, a následně k hypotéze, že pokud by se jeho hladina u člověka vyrovnala s hladinou u zvířat, vedlo by to ke zlepšení jeho celkového zdravotního stavu. K hlavním propagátorům užívání vysokých dávek vitamínu C patřil například dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling. Tvrdil, že vitamín C je lékem na všechno – od nachlazení po rakovinu. Na sklonku svého dlouhého života (dožil se devadesátitří let) užíval denně dávky 12 000 mg vitamínu C a toto množství dokonce zvyšoval na 40 000 mg v době, kdy u sebe pozoroval příznaky nachlazení (doporučená denní dávka je přitom pouhých 60 mg).

Zdroje vitamínu C

Z rostlinných zdrojů je na vitamín C velmi bohatý šípek, dále např. citrusy (limeta, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky. Následující tabulka obsahuje výběr ovoce a zeleniny a jejich obsah vitamínu C (v mg na 100g plodu).

Vliv na zdraví člověka

Vitamín C je potřebný pro regulaci metabolizmu aminokyselin, udržování pevnosti cévních stěn (především vlásečnic) a tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst a odstraňuje volné radikály. Doporučená denní dávka vitamínu C je 75 mg Zvýšené dávky vitamínu C by měli užívat predčasně narození novorozenci, těhotné a kojící ženy, osoby pracující v infekčním nebo stresovém prostředí. Kuřákům sa doporučuje dvojnásobná Doporučená denní dávka.

Projevy nedostatku vitamínu C

Mírná hypovitaminóza se projevuje zpomaleným růstem, zvýšenou kazivostí zubů, narušením stavby kostí, deformacemi kloubů, nedostatečnou odolností proti infekcím, zvýšenou únavou, žaludečními problémy, lámavými vlásečnicemi a sníženou tvorbou mléka. Extrémní hypovitaminóza (avitaminóza) způsobuje nemoc kurděje, která se projevuje anémií (chudokrevností), krvácivostí, otokem kloubů a dásní, ztrátou zubů, křehkostí kostí, sterilitou, častými infekcemi, atrofií (oslabováním a prodlužováním) svalstva a žaludečními vředy.

Projevy předbytku vitamínu C

Hypervitaminóza u tohoto vitamínu nebyla dosud zjištěna. Tělo si nevytváří zásoby vitamínu C a jeho přebytek se vyloučí ledvinami.

Vitamín H (též je nazýván biotin) je vitamín, jehož nedostatek může vyvolat změny na pokožce a nervové poruchy. Experimentálně lze navodit avitaminosu používáním většího množství syrových vajec, neboť bílek obsahuje bílkovinu avidin, tvořící s biotinem neúčinný komplex odcházející s výkaly. U lidí se avitaminosa ani hypovitaminosa nevyskytuje.

Po chemické stránce je biotin kondenzátem močoviny a thiofenu se zbytkem kyseliny valerové.

Je typickým konzýmom karboxyláz (enzymů zavádějících CO2 do uhlíkatého řetězce). Je vázán peptidovou vazbou na apoenzym přes aminoskupinu lysinu, který je součástí bílkovinného řetězce zmíněného apoenzymu.

Biotin – říká se mu “vitamin pro krásu“. Udržuje zdravou kůži, vlasy a nehty, sliznici. Dodává energii nervům, reguluje hladinu krevního cukru (důležité pro diabetiky), pomáhá tělu využívat sacharidy, tuky a bílkoviny, udržovat zdravou střevní flóru. Zlepšuje stav při migréně, chronické únavě, některých alergiích. Nedostatek signalizuje mastná či suchá kůže, lámavé nehty, duševní únava, bolesti svalů.

Zdroj: pomeranče, játra, rajčata, sója, ovesné vločky, ořechy a luštěniny.