Vitamíny a minerály

Zinek je pro organismus nezbytný. Z potravy ho však tělo mnoho nezíská a hlavně si neumí tvořit velké zásoby. Je proto vhodné přijímat ho prostřednictvím doplňků stravy. Zkuste v lékárně koupit třeba Zinek Medicamenta za 55 Kč.

Zinek patří mezi prvky, které mají velmi významný vliv na správný vývoj všech živých organizmů rostlinných i živočišných. Přitom zinek není obsažen v živých tkáních ve vysokém množství – uvádí se, že tělo dospělého člověka obsahuje pouze přibližně 2 g zinku. Doporučená denní dávka zinku v lidské potravě se pohybuje mezi 15 – 25 mg prvku.

Přítomnost zinku v organizmu je nezbytnou podmínkou pro správné fungování řady enzymatických systémů – nejvýznamnější je patrně inzulínový. Přítomnost zinku v potravě je důležitá nejen v době růstu organizmu, kde jeho nedostatek vede opožďování tělesného i duševního dospívání, ale i v dospělosti. Nedostatečné množství zinku v potravě totiž způsobuje nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy – především zrakové, čichové. Zinek je přítomen v poměrně značném množství ve spermatu a jeho dostatek v potravě je podmínkou pro správný pohlavní vývoj i dokonalou funkci pohlavních orgánů mužů.

V potravě jsou hlavními zdroji zinku játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové – především ústřice. Z rostlinných produktů jde především o celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena. Protože množství přijímaného zinku, obsaženého v živočišné potravě značně převyšuje objem zinku, který může být získán z rostlinné potravy, je důležité, aby přísní vegetariáni dbali o dostatečný příjem zinku především v případě těhotných žen, kde je doporučovaná dávka zinku na vysoké úrovni kolem 25 mg Zn/den.

Jod jako jedinečný mezi minerály má v lidském těle pouze jediné poslání: Je zcela nezbytný pro štítnou žlázu k tvorbě tyroxinu – hormonu, řídícího látkovou přeměnu všech tělesných buněk. Nedostatek Jodu ukazuje tzv. vole ( struma ), někdy hrubá kůže a vlasy, občas apatie. Jód je prvek za skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky. Je to důležitý biogenní prvek, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organizmu.

Zdroj: ryby a jiné plody moře, mořské řasy, stolní sůl obohacená o Jód.

Výskyt a výroba

Na Zemi je jód přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě. Je zde přítomen nejen jako jodid, ale také ve formě jodičnanu. Mineralogicky doprovázejí sloučeniny jódu analogické sloučeniny chlóru a bromu, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích. Relativní zastoupení jódu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře jód přítomen v koncentraci 0,1 až 0,5 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina jódu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 0,06 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom jódu připadá 70 miliard atomů vodíku. Základní surovinou pro výrobu jodu jsou mořské řasy, v jejichž pletivech se jód koncentruje. Oxidací jodidů, obsažených v popelu ze spálených řas, se získá elementární jód, který se rafinuje sublimací, tedy přeměnou látky z pevného do plynného skupenství. Přírodní výskyt I jako minerálu je pochybný. Je uváděn bez dalších podrobnějších informací z Vesuvu a ostrova Vulcano (Liparské ostrovy) v Itálii.

Sloučeniny a využití

Elementární jód tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, sublimuje. Její páry mají fialovou barvu Ve vodě se rozpouští velmi slabě, lépe je rozpustný v ethanolu nebo nepolárních rozpouštědlech jako sirouhlík CS2, tetrachlormethan CCl4 nebo benzen C6H6. Roztok jódu ve směsi alkohol-voda je nazýván jódová tinktura a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Se škrobem stvoří intenzivně zbarvený modrý komplex, který v analytické chemii slouží jako důkaz jódu nebo polysacharidů. Tvorba zmíněného komplexu je využívána jako indikace bodu ekvivalence při jodometrických titracích, při nichž je základní reakcí oxidace thiosíranu sodného roztokem elementárního jódu. Ve sloučeninách se jód vyskytuje v mocenství I-, I+, I3+, I5+ a I7+. Praktický význam mají pouze některé jeho soli. Např. nerozpustný jodid stříbrný, AgI, nachází využití ve fotografickém průmyslu. S amoniakem tvoří jód velmi nestálou sloučeninu, jododusík, NI3, která se v suchém stavu explozivně rozkládá i při velmi slabém podnětu. Její praktické využití spadá spíše do oblasti chemických „žertů“. Jód patří mezi prvky, nezbytné pro vývoj lidského organizmu. Je součástí hormonů vylučovaných štítnou žlázou, z nichž nejdůležitější je thyroxin (viz strukturní vzorec). Skupina hormonů štítné žlázy ovlivňuje především růst člověka v mládí, ale jejich nedostatek může celkově negativně ovlivnit inteligenci. Navenek se nedostatek jódu projevuje jako tzv. vole neboli struma. Protože jód je přítomen především v mořské vodě, měly by mořské ryby a dary moře být pravidelnou součástí jídelníčku, především dětí a mládeže. Jód je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství jodistanu sodného, která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jódu pro dospívající organizmus.

Základní fyzikálně – chemické vlastnosti

Chemická značka: I Atomové číslo: 53 Relativní atomová hmotnost: 126,904 amu Hustota: 4,940 g/cm3 Elektronegativita: 2,2 (Pauling) Orbitaly: [Kr] 4d10 5s2 5p5 Teplota tání: 113,5 °C, tj. 386,85 K Teplota varu: 184,35°C, tj. 457,4 K Jod ve zkumavce Jód je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Barnardem Courtoisem. Pochybný je uváděný přírodní výskyt elementárníého jódu z italských sopek jako minerálu.

Měď ( Cu ) – nezbytná v prevenci kardiovaskulárních chorob, k udržení zdravé kůže v vlasů. Osvědčuje se při podpoře plodnosti a krevní srážlivosti. Zpevňuje krevní cévy, kosti, šlachy a nervy. Podle nejnovějších výzkumů blahodárně působí při vysokém krevním tlaku, udržuje nízkou hladinu cholesterolu. Deficit měďi  signalizuje únava, poruchy srdečního rytmu, neplodnost…

Zdroj: vnitřnosti, ústřice, luštěniny, tmavý chléb, celozrnné těstoviny, ořechy, semena, avokádo, česnek, ředkvičky, houby, rajčata, brambory, banány a švestky. Např. jedno avokádo dodá asi šestinu denní dávky mědi.

Hořčík (Mg) – minerál potřebný pro růst a obnovu kostí a zubů, pro normální činnost svalů a nervů. Deficit pocítíme jako svalové křeče, úzkost, slabost, nechutenství.

Zdroj: obilniny, celozrnný chléb, luštěniny, ořechy, zelená zelenina, maso, mléko, ryby.

Fosfor ( p ) – hned po vápníku ( viz ) je to druhý nejčastější minerál v těle. Normální člověk je zásobárnou cca 650 g P, hlavně v kostech a zubech. Nedostatek způsobuje mj. lomivost kostí, únavu, tělesnou slabost, ztrátu chuti k jídlu. Většinu potřebného P získáte z potravy. Pozor: doplňky stravy obsahují pouze P užívat jen na doporučení lékaře!