Ananasovník chocholatý (Ananas comosus (L.) Merr., 1917), též ananas chocholatý, nebo jen zkráceně ananas, je pantropická rostlina z čeledi broméliovitých (Bromeliaceae) původem z tropické Jižní Ameriky. Je to víceletá tropická bylina s listy v přízemní růžici, která se pěstuje především pro plodenství zvané ananas v tropech a teplých subtropech.

Ananasovník dorůstá výšky 60–120 cm a šířky kolem 50–100 cm. Má přízemní růžici tuhých, mečovitých, 90–120 cm dlouhých, na okraji pilovitých, někdy však i hladkých listů. Ze středu růžice vyrůstá asi 30 cm vysoký stonek zakončený velkou vejcovitou šišticí ze střechovitě se kryjících tuhých listenů, v jejichž úžlabí je 50–200 drobných, modrých až nachových, oboupohlavních (hermafroditních) květů s trubkovitou korunou, seskupených ve složeném hroznu. Samosprašnost a opylování větrem nebylo pozorováno. V přírodě bývají někdy květy navštěvovány hmyzem nebo kolibříky sajícími nektar, ale obvykle ani tehdy k opylení nedochází. Po odkvětu jednotlivé tvořící se bobule srůstají se stonkem a zdužnatělými listeny v dužnaté plodenství, zvané „ananas“. Tvorba bobulí není podmíněna opylením a vývoj plodu je tedy partenokarpní. Vřeteno květenství prorůstá plodenstvím a na jeho vrcholu vytváří růžici listů. Listové růžice se tvoří z adventivních pupenů téměř na celé rostlině. Dceřiné listové růžice, zvané též rozety, se používají k vegetativnímu rozmnožování ananasu.

Plodenství

Plodenství o hmotnosti 0,5–3,5 kg (miniananasy i méně) je složeno ze 100 i více bobulovitých plodů. Dozrává asi 3 měsíce po odkvětu. Z celého plodenství tvoří asi 65–70 % hmotnosti dužnina, 20–25 % „slupka“, 4–6 % terminální růžice a 4–6 % zdužnatělé vřeteno květenství. Kromě obvyklých žlutých, bronzově nebo nazlátle zbarvených, známe i ananasy červené, červenofialové až černé. Dužnina je bílá nebo nažloutlá, šťavnatá, příjemné chuti a vůně. Naprostá většina odrůd má triploidní charakter a plodenství je tudíž bezsemenné; u tetraploidních jedinců se objevuje jedno semeno asi na 8–10 tisíc jedinců.

Rozšíření

Ananasovník je pěstován prakticky všude po celém světě v tropech a teplejších subtropech, přibližně v pásu omezeném 25° severní a 25° jižní šířky. V této oblasti též zplaňuje.

Protože plané formy nejsou známy, není zřejmý ani původní areál jeho rozšíření. Je pouze jisté, že pochází z neotropů, tedy z tropické Ameriky. Dříve se předpokládalo, že původní oblastí jeho rozšíření je jižní Brazílie a Paraguay, kde jej domestikovali indiáni skupiny Tupí-Guaraní z původního planého druhu příbuzného varietě A. comosus var. ananassoides, ale novější výzkumy kladou místo původu mnohem severněji – do severní Brazílie, Kolumbie a Venezuely.

Významnými oblastmi pěstování ananasovníku jsou Thajsko, jižní a jihovýchodní Čína, Filipíny, Indonésie, Indie, Havajské ostrovy, Kostarika, Kuba, Mexiko a další státy Střední Ameriky, Brazílie, Keňa a Nigérie. Okrasné kultivary se pěstují ve sklenících a v místnostech na celém světě.

Obsahové látky

Chemické složení plodenství variuje u různých odrůd a v různých podmínkách pěstování. Průměrné hodnoty plodenství jsou 0,4 % bílkovin, 0,1 % tuku, 11,6 % sacharidů, 0,4 % vlákniny, 0,1 % minerálních látek. Průměrný obsah vitamínu C je 29 mg/100 g dužniny. Plodenství dále obsahují významný podíl vitamínů skupiny B. Průměrná energetická hodnota činí 205 kJ/100 g dužniny[2]. Látkami obsaženými v celé rostlině, pak jsou:

Alkoholy
ethanol

Karboxylové kyseliny

Estery
ethylacetát

Aminokyseliny

Vitamíny

Sacharidy

Lipidy
směs tuků

Enzymy
bromelin

Využití

Celá rostlina má řadu nejrůznějších využití:

• potravinářství - plodenství se konzumuje v čerstvém stavu, nebo se upravuje kandováním, sušením, mražením či konzervováním v cukerném roztoku. Dále se z něho vyrábí džemy, želé, marmelády, sirupy. Lisováním plodů se připravuje džus nebo nektar. Ananasová šťáva se též zkvašuje na alkoholické nápoje (např. víno chicha, které se vyrábí především v Jižní Americe). Ve Střední Americe je populární piñacolada.
• krmivářství - odpad ze zpracování plodenství k potravinářským účelům, tzv. anananasové otruby, se používá jako krmivo pro dobytek.
• farmakologie a lékařství - části odpadu po zpracování plodenství k potravinářským účelům a především z vřetene plodenství a jeho stopky se připravuje proteolytický enzym bromelin, používaný jednak v lékařské diagnostice, jednak jako léčivo pro potlačování zánětů a snižující tvorbu krevních trombů, tedy např. jako prostředek proti infarktu myokardu.
• textilní průmysl - vlákno z listů, označované jako ananasové hedvábí, se používá k výrobě jemné příze.
• papírenský průmysl - vláknina z listů byla pokusně použita pro výrobu speciálního papíru.
• průmysl umělých hmot - vlákna z listů jsou používána ve směsi s polyetylenem pro přípravu velmi lehkých kompozitních materiálů.
• zahradnictví - ananasovníky s barevnými, případně žíhanými listy, či s výrazně barevnými plody se pěstují jako okrasné rostliny.
• léčitelství - v lidovém, zejména indiánském léčitelství, byla šťáva z plodenství používána jako prostředek proti zánětům, výronům, nádorům, bradavicím, jako abortivum (prostředek pro vyhnání plodu), diuretikum a prostředek proti parazitům. Ananas byl používán také k hubnutí, jako prostředek pro snižování chuti k jídlu, a jako preventivní látka proti vzniku žaludečních vředů. Vzhledem k obsahu vitamínu C ho lze použít rovněž pro léčbu kurdějí. Velmi silným projímadlem je zejména šťáva z nezralých ananasů. Odvar z listů byl používán pro léčbu zánětů močových cest a pohlavních chorob.